PŘIROZENÉ NÁBOŽENSTVÍ. Renesanční filosofie se především snažila osvobodit se ve všech ohledech od církevní autority. První mezi nimi Bacon odloučil poznávání přírody od vlivu církve; Hobbes odtrhl od církve stát, Grotius právo – zbývalo už jen náboženství. Odvážit se něčeho podobného bez nebezpečí smrti na hranici bylo ovšem možné jen v Anglii. Zatímco se šílení obyvatelé evropského kontinentu vzájemně vraždili v třicet let trvajících náboženských válkách, filosofové britského ostrova stanovili v závětrném klidu zásady přirozeného, nedogmatického, o rozum opřeného náboženství, jemuž říkali volné myslitelství neboli deismus. Zásady deismu, jak je formuloval jeho zakladatel Herbert ofCherbury (1583-1648), jsou jen tři: Věř v Boha a cti ho. Žij slušně a lituj svých poklesků. Po smrti za to budeš odměněn nebo potrestán. – Věty tyto jsou každému člověku vrozeny; co je k nim přidáno nebo co jim odporuje, je zbytečný výmysl lidský, najmě kněžský. Původní křesťanství v podstatě neříkalo nic jiného; to, co nám zjevil Kristus, byla věčná, všem pravým náboženstvím společná pravda; podvodní kněží však toto svaté učení zkomolili, obestřeli nesrozumitelnými dogmaty a pokáleli nesmysly o prvotním hříchu a vykoupení. John Toland (1670-1722) vyslovil se ještě radikálněji v ten smysl, že v evangeliu nejen nic není proti rozumu, ale také nic v něm rozum nepřesahuje; křesťanské náboženství nesmí být nazýváno tajemným. Názor tento rozvinul v „bibli volnomyšlenkářů", Křesťanství bez tajemství (Christianity not mysterious). Náboženskou nauku rozeznával dvojí: jedna (exoterická) byla určena pro široké publikum, druhá, vlastní to učení Tolandovo, byla určena pro úzký kruh zasvěcenců (esoterická). Tu odmítal zjevení, místo kultu svatých zaváděl kult dobrodinců lidstva, především filosofů klasického starověku; ale protože dobře znal lidskou pošetilost, varoval před zbožněním autority těchto lidí, neboť to by opětně spoutalo svobodu lidského ducha. V jeho sokratické liturgii představený volá: „Nepřísahejte na slova žádného mistra!" A obec věřících odpovídá sborem: „Dokonce ani ne na slova Sokratova!" - Anthony Collins (1676-1729) se pro každého člověka dožadoval práva svobodně myslit a dojít vlastní rozumovou cestou k poznání Boha.

[BACK]